**VOC Znojmo – Vína originální certifikace – první apelační systém v České republice, čtvrtek 23.9.

Degustace VOC vín ze znojemské oblasti byla velmi zajímavá, poučná – a překvapivě i kontroverzní. Ale k tomu později.
Členů VOC systému je celkem 15, my jsme nemohli samozřejmě představit všechna jejich vína, zvolili jsme ty vinaře, které v naší vinotéce běžně prodáváme. Takže to byli: vinařství Waldberg, Lahofer, Kořínek, Vinice Hnánice a dva vzorky od Špalkových. Několik dalších VOC jsme si zakoupili v překvapivě ušlechtilé vinotéce na okraji Znojma (směrem od Jihlavy), kde jsou zastoupena snad úplně všechna vína VOC. Tož vína ze Znovína, od pana Líbala, Horta a Dobrovolného si přechutnáme později. Když jsem hovořil s některými vinaři, dozvěděl jsem se dvě – pro mne – podstatné informace. Z přihlášených vín dostala certifikaci pouze třetina; nemýlím-li se, tak někteří, byť jsou členy, neuspěli ani s jedním vínem… Nejúspěšnějši – se čtyřmi víny – byl vinař Kořínek z Hnanic. Vzhledem k tomu, že hodnotiteli byli samotní vinaři, zdá se, že hodnocení bylo velmi přísné. A také – to se nám jeví jako velmi podstatné – sommelieři či degustátoři (nevinaři) by možná volili jinak. To se nám na celé degustaci jevilo jako nejpodstatnější. Samotní vinaři volili taková vína, což je i ve statutu VOC, která dle jejich názoru odrážejí typický charakter znojemského veltlínu, rýňáku či sauvignonu. A to si, myslíme, některým účastníkům degustace činilo problémy. V tom ta kontroverznost: zatímco se určité skupině velmi líbila, další se naopak velmi nelíbila… Co s tím. Samozřejmě, že nic. I nadále budeme každý pít takové víno, které nám chutná, a jak známo – časy i chutě se mění.

V první trojici se nám potkali 3 veltlíny (překvapivě v celém VOC počtem nedominují), každý v jiném stylu, s jiným zbytkovým cukrem. Každý měl svoji kvalitu, Kořínkův byl suchý, z Waldbergu byl mírně na cukru, zajímavý byl polosladký veltlín z Vinice Hnánice – byť na cukru, velmi jemný a vyvážený. Společné však měly to, o co VOC usiluje – klasické kořenité, pepřové až mandlové tóny byly všem společné.

Ryzlinků rýnských bylo celkem 5 – po dvou z vinařství Špalkových a Kořínka z Hnanic, každý z nich představil suchou a polosuchou verzi, více se obecně líbily rýňáky od Kořínka, nejvíce asi suchý ročníku 2009 se 7 gramy kyselin a 8 zb. cukru – minerální, s tóny vyzrálých meruněk. Vinice Hnanice evokuje spíše německý styl – polosladká verze s 20 g cukru a alkoholem zastaveným na 11,5% obj. Sklepmistr ing. … pracoval nějaký čas i ve vinařství Volařík, a tak tíhne k těm sladším.

Degustace měla i svých 5 sauvignonů, kde dominovaly typické tóny černého rybízu a angreštu. Pouze na tuto degustaci jsme jako bonus získali Kořínkův medailí ověnčený polosladký – už není a nebude. Nejzajímavější bylo asi srovnání dvou vzorků z vinařství Waldberg, kde se sešel ten z roku 2009 s o rok starším. O ten starší s tóny sušených kopřiv se strhla nesouhlasná diskuse, zatímco někteří zde hledali spíše chybu (nedominovalo tu primární aroma), další naopak oceňovali ušlechtilý stařinkový tón. Bylo si možno v každém případě představit, kam se posune víno od stejného vinaře ze stejné tratě za jeden rok.

Co říci závěrem. Ocenit statečnost a bojovnost znojemského spolku, aby vydrželi a při sobě drželi a aby nastavenou úroveň minimálně udrželi. Tak aby se označení VOC stalo skutečně zárukou kvality. O tom, že to má dlouhodobě smysl, se lze přesvědčit o pár rakouských kilometrů dál.

Další proběhlé akce naleznete zde »