Master of Wine Liam Steevenson porovnával novozélandská a česká vína

V úterý 16. srpna 2016 nám Petr Marek, pořadatel prestižní vinařské akce Vinař roku, přeposlal jako již v roce loňském (šumivá vína z celého světa) jednoho ze svých světových hodnotitelů – MW = Master of Wine, tentokráte charismatického a velmi příjemného Liama Steevensona. Liam Steevenson MW je International Wine Consultant a ředitel RED&WHITE. Jako téma si zvolil oblast mu velmi blízkou – vína Nového Zélandu. Takže skladba byla již předem jasná:

Sauvignon 2011 Marlborough

Greystone Sauvignon Blanc, Waipara, 2013

Gladstone Vineyards Pinot Gris, Wairarapa, 2014

One Off Chardonnay, Hawkes Bay, 2014

Gladstone Vineyards Pinot Noir 2013

One Off Pinot Noir, Martinborough, New Zealand, 2014

Amisfield Pinot Noir, Central Otago, 2013

Sliding Hill Pinot Noir 2011

Ale protože jde o MW mladého a hravého (stal se vůbec nejmladším MW již ve svých 27 letech , dnes je mu 42), nedělalo mu problém přistoupit na náš návrh, že bychom naslepo porovnali i stejné odrůdy ať již z Moravy či Čech. Výběr byl narychlo, nic sotisfikovaného, dávali jsme vína, která ten den byla k dispozici. Se sauvignony to byl trochu problém, neboť přeci jen moravský styl více pracuje s cukry, až jsem vybral sauvignon z Moravína (Valtice), byl tomu novozélandskému hodně blízko a ostudu určitě neudělal.

Ve druhém flightu šel do srdnatého boje Pinot Gris 2014 od mělnických Krausů – překvapivě se Liamovi ten český líbil víc. Blahopřání do Mělníka.

Ovšem nejzajímavější bylo porovnání (přátelské, nikoliv boj) obou Chardonnay. Liam si samozřejmě všechna naše vína ještě před degustací přechutnal, logicky, trápit se s nějakým nepovedeným vínem rozhodně nechtěl. A Chardonnay z vinařství Krásná Hora se mu zamlouvalo velice, přirovnal ho k Chablis, byl prostě mile překvapen. Postěžoval si při té příležitosti, že mu styl českých vín z roku 2015 až moc pro většinou vyšší cukry příliš neseděl: „ při těch cukrech jsou ta vína všechna strašně podobná!!!“ a že se mu ten ročník zdá příliš plochý. Ale toto (tato) Chardonnay 2014 MZV z Krásné hory byl jeho styl. Za chvíli se dovíme proč. Ještě před degustací jsem volal sklepmistrovi Dubasovi, aby mi vůbec řekl, jak to dělají. Stručně řečeno: spontánní kvašení, macerace na slupkách, část je zpracována v použitém bariku, část mimo, batonáž, a nakonec vše sceleno… Možná je to jen trochu jinak, ale snad si rozumíme. V průběhu večera se vyjasnilo, Liam má velice blízký vztah k naturálním vínům, a tady si jedno takové našel. Když jsem to hochům z vinařství volal, samozřejmě je to potěšilo, akorát, že naše 2 lahve, které jsme rozlili byly opravdu poslední, ani oni sami již tento ročník ve svém sklepě nemají. No ale k nám si pro nějaké jiné podobně skvělé samozřejmě zajít můžete.

Dle mého skromného názoru se ani pinoty ze Zélandu přeci jen od těch burgundských v barvě i kořenitosti odlišují, třeba to tak není. My jsme vytáhli pinoty dva, ten méně povedený vám neprozradím, neboť by to vůči vinaři byla trochu podpásovka, mně se víno vcelku líbilo, byť někteří ho poměrně brutálně odsoudili, chybu však rozhodně nemělo, jinak by ho Liam vůbec nepustil. Ale co se mu opět líbilo: Pinot Noir 2014 opět z mělnického vinařství Kraus. Na červená vína ne úplně optimální ročník, „krausovci“ si s tím však elegantně poradili. Macerace v otevřené kádi s pomocí ledu a dusíku, část v bariku, část mimo, a to opět skupážovali. Tím byl konec všemu. Většinově převážně zkušená parta návštěvníků i naslepo jednotlivé styly rozeznala, ale to nebyl hlavní cíl. Šlo o to nepředpojatě vnímat jednotlivá vína, a i přes občasné názorově rozdíly bylo lze konstatovat, že na Moravě i v Čechách se hodně zlepšujem a že i s tak vinařsky vyspělou zemí jsme schopni aspoň v těch nejlepších výkonech držet krok.

Poslední věta na závěr: nad tím ne příliš zdařilým ročníkem 2014 ještě zapláčeme, jako to bylo i s ročníkem 2010, velmi silná armáda zbytkových cukrů vín z ročníku 2015 se na nás hrne ze všech stran… Snad to přežijem.

Další proběhlé akce naleznete zde »