Marta Ljubková: Zcela osobní výběr ze současné české prózy

Sešli jsme se učitelé a jejich žáci, knihovnice i prostí čtenáři z lidu a překonali hned všechny návštěvnické rekordy naší vinotéky. Že bychom regály s vínem nahradili současnými českými prozaiky a jejich knihami? Zatím se ke změně sortimentu neodvážíme, ale slibnou naději k dalším večerům to zaplálo.

O energeticky nabité atmosféře literárního večera svědčí již samotné fotografie (viz fotogalerie) – a nebylo by lze nic dalšího dodávat.

A tak jedna historka za mnohé: nejmenovaná kamarádka mi druhý den vyčinila, že jsem ještě nedokončil rekonstrukci dalšího sklepa, aby se všichni příště vešli, ale že na druhé straně donutila svou dceru ve stavu před maturitou, aby se přišla poučit, aby se to již nemusela učit, což ta prý s lehkým odporem učinila, Marta Ljubková jí však současnou literaturu tak okouzlila, že nadšeně odcházela, prý se slovy „no kdyby nám to takhle říkali ve škole…“

Další kamarádka s úžasem konstatovala, že jí konečně někdo naznačil, že se v literatuře pracuje s jakýmsi časem, to když Marta Ljubková ozřejmovala, jak s ním nakládá Jan Balabán ve svých prózách… Já jsem si učinil podobnou poznámku u románu Pavla Kolmačky , jehož „pomalý rytmus plynutí“ Marta Ljubková metaforicky opsala jako „jenom otisky stop, které se ztrácejí za obzorem…“

Výraz Marty Ljubkové byl velmi expresivní, prezentace autorů a jejich knih neotřelá, zaujatost tématem nakažlivá. Všichni jsme si užili, a tak se můžeme těšit na další podobný večer – někdy na podzim to tentokráte bude o zajímavých divadelních inscenacích apod. To abychom věděli, co k vidění stojí za to…

Další proběhlé akce naleznete zde »