Napsali o nás
Svatomartinské 2010
ČRo České Budějovice, 18. 11. 2010
Audio si můžete přehrát kliknutím na šipku přehrávače vpravo.
Táborský festival vína – Vína a destiláty
Český Rozhlas
Audio si můžete přehrát kliknutím na šipku přehrávače vpravo.
V Táboře začíná festival vína. Jeho druhý ročník uvede v pátek (12. 3., začátek 20:00) večer tematicky orientovaný na doutníky a destiláty. Na návštěvníky hotelu Dvořák čekají prvotřídní kubánské doutníky a nápoje. Špičkový bude i průvodce celým večerem, kterým nebude nikdo jiný než mistr světa v servisu doutníků Habanosommelier Ivo Dvořák.
Ostatně, dejme už slovo prezidentovi festivalu Jiřímu Blafkovi a sommelierovi z táborské vinotéky U Černého kocoura a zeleného stromu Ladislavu Makovcovi, které k mikrofonu pozval Jan Kopřiva.
Seriál v Táborském deníku
Nejlepší víno je od Kocoura
Sedmička Tábor, listopad 2009 (www.sedmicka.cz/tabor)
HITPARÁDA VINOTÉK
- U Černého kocoura a zeleného stromu – vynikající stáčená vína, nabídka českých i zahraničních, odborná obsluha, degustace, posezení.
- Vinotéka Tábor – nejširší nabídka stáčených vín, drtivá většina zahraničních, poučená obsluha, bez posezení, degustace.
- Bon Bon – nejužší nabídka stáčených vín mezi hodnocenými, bez odborné obsluhy.
Sedmička navštívila tři vybrané vinotéky v centru Tábora. Jak si stojí jejich stáčené víno?
Ladislav Vondráček se vínu jako svému koníčku věnuje už pětačtyřicet let. Znalosti o něm načerpal za léta praxe jako číšník i vedoucí nejrůznějších restaurací na Táborsku. Sám pěstuje víno na Bernarticku. Teď pro Sedmičku hodnotil stáčená vína ve třech táborských vinotékách. Záměr porovnat jediný druh vína ale nevyšel. Vondráček totiž nenašel odrůdu, kterou by nabízely všechny vinotéky. Přesto se obchody srovnávat dají.
Víno versus čokoláda
V Pražské ulici funguje několik měíců obchod s čokoládou Bon Bon, avízují tady i vinotéku. Nabízí osm druhů stáčených vín. Čepují do přinesených lahví nebo tu prodávají plastové za pět korun. Vína jsou nejčastěji z Maďarska, dovážejí je také z Moravy.
Obsluha dá ochotně ochutnat vzorek každému. Z bílých vín vyzkoušel Ladislav Vondráček tramín. Dovezený je z Maďarska. „Je to špičkové víno. Výborně voní a zanechává na jazyku dlouhou stopu, to je dobře, " popisuje Vondráček.
Horší je to ale s modrým portugalem, také maďarským. "Tohle červené víno má světlejší barvu, to není dobře, nevoní nijak výrazně a chuť se rychle ztrácí,“ degustuje Vondráček.
S dalšími druhy je ale v podstatě spokojený. Jedinou chybou je podle něj obsluha. I když je velice příjemná, s vínem návštěvníkům neporadí. Jak ale přiznává sama prodavačka, lidé sem chodí spíš za čokoládou než za vínem. Už proto by prodejnu navzdory široké nabídce lahvových vín a příjemnému posezení neoznačil Vondráček jako vinotéku.
Obsluhují sommelieři
Na Tržním náměstí je vinotéka U Černého kocoura a zeleného stromu. Vína tu stáčejí do vlastních lahví, originální plastovou nabízejí za pět korun. Druhů stáčeného vína mají deset, ale nabídka se obměňuje. Najdou se tady klasické odrůdy české, ale i zahraniční.
U Kocoura stáčejí vína z pozdního sběru, která se vinařům do lahvových už nevešla. Že jde o velice kvalitní víno, potvrzuje i Vondráček. Vede u něj sylvánské zelené a monastrel. Z typicky českých odrůd ochutnal ryzlink vlašský. Drobnou chybou byla teplota, měl by být chladnější. Buket i jemná zlatavá barva byly v pořádku. „Květnatá chuť se příjemně drží v ústech. Víno má jemnou kyselinku,“ hodnotí Vondráček. Lahodné je podle něj i svatovavřinecké, zvlášť oceňuje jeho ovocně švestkovou a mandlovou chuť.
S předchozí vinotékou se tato nehodla v žádném druhu stáčeného vína. Neshodla se ani v kvalitě obsluhy. Ta svou konkurenci v Pražské ulici výrazně překonala. Majitel „Kocoura“ Ladislav Makovec vlastní certifikát akademie pro výkon povolání sommelier s celostátní platností. Sommelierské zkoušky má i další z obsluhujících, Jiří Bervida. Podrobný výklad ke konzumovanému vínu je tedy samozřejmostí. Každý měsíc se tady také konají degustace. Ve vinotéce se dá příjemně posedět.
Nabízí omnáct druhů
Ve vinotéce na Husově náměstí nabízejí osmnáct druhů stáčeného vína. Obsluha ochotně poskytne odborná doporučení i ochutnávku zdarma, i když na stěně visí cedulka, že deci vína na místě stojí deset korun, dvě deci dvacet. Posedět se ale v prodejně nedá. Vína natočí do vlastních nádob, za novou zaplatí návštěvník čtyři koruny.
„Většina vín byla ze zahraničí, což je z hlediska propagace podle mne minu,“, všímá si hned Vondráček. Rakouský modrý portugal byl podle něj nevýrazný. V porovnání s ním ten z Pražské ulice zvítězil. Podobně dopadl i tramín, který tu měl hodně světlou barvu a nepříliš výraznou chuť. Nadchnul ale ryzlink vlašský. Ten tu mají nadprůměrný. Jak vůní, tak i chutí. Překonal dokonce i vzorek z vinotéky U Černého kocoura.
„Přesto bych tuhle vinotéku hodnotil jako průměrnou. Nabízejí tady odrůdy, které nemají moc porovnání. V předchozí na Tržním náměstí mají známější, i když ne klasické odrůdy.“ Degustace ale na Husově náměstí provádějí také.
Vyhodnocení
U Vondráčka zvítězila jasně vinotéka U Černého kocoura a zeleného stromu. Stáčená vína jsou tu až na drobnou výjimku, kterou je právě testovaný ryzlink, vynikající. Obsluha je vzhledem ke svým znalostem bezkonkurenční. Jako druhá u něj skončila vinotéka na Husově náměstí. Třetí místo obsadila Pražská ulice, a to právě kvůli půlenému obchodu s čokoládou. Všude bylo čisto a s vínem zacházeli podle pravidel.
„Kvalita vín byla obecně dobrá. Jen bych doporučil nabízet více českých a moravských vín,“ uzavírá Vondráček.
Pokud je zvětšená verze novinové strany nečitelná, můžete si ji stáhnout po kliknutí pravým tlačítkem myši volbou „Uložit obrázek jako“.
V jeho Vietnamku uvěřil i Jan Kraus
Sedmička Tábor, 28. ledna 2010, napsala Lenka Vocílková
Do Tábora zavítal Jan Cempírek, tvůrce knižního skandálu roku. S hosty u vína debatoval nejen o knize Bílej kůň, žlutej drak. Spisovatel, novinář, cestovatel a tak trochu i muzikant Jan Cempírek byl hostem prvního Literárního večera nad vínem. Ty v Táboře začíná pořádat vinotéka U Černého kocoura a zeleného stromu.
Jde o autora, který pod jménem mladé Vietnamky napsal knihu Bílej kůň, žlutej drak a získal s ní Literární cenu Knižního klubu. Napálil tak média i literární odborníky.
Všichni mají židli, sklenku vína, host je přítomný. Rozhovor o knihách, cestování a světě, který chce být klamán, může začít.
Jan Cempírek zahajuje debatu představením své prvotiny – trainstory Rafinerie. V knize zužitkoval zkušenosti z cest a pouličního hraní. „Jednou z reakcí na Rafinerii bylo i pozvání na kafe. Podepsán pod ním byl Jarek Nohavica,“ prozrazuje Cempírek.
Dodává, že režisér Dan Svátek chystá filmové ztvárnění této knihy.
Tématu cest se drží i další Cempírkův text Autostop cz. Ke čtení mikropříběhů jednotlivých stopařů, které po jižních Čechách vezl, promítá autor jejich portréty.
Vietnamka Cempírek
Nakonec se hovor pčece jen stáčí ke knize Bílej kůň, žlutej drak. Mystifikaci dovedl autor tak daleko, že jako Lan Pham Thi poskytoval prostřednictvím e-mailu i rozhovory.
„Původně to měl být pouze vtípek na mého vydavatele,“ vysvětluje Cempírek, který úspěšnou knihu napsal tak, že si sedl a sepsal všechna klišé o Vietnamcích. Ta pak do knihy promítl.
V existenci autorky Lan Pham Thi uvěřila všechna média. „Dokonce přišla pozvánka do talkshow Jana Krause,“ směje se autor.
První Literární večer u vína nasadil laťku vysoko. Na dalším vinotéka pravděpodobně přivíta Ladislava Nagy, překladatele anglosaské literatury.
J.Cempírek: Já měl právo napsat knížku, a každý má právo se vyjádřit
Týdeník Táborsko, 3. února 2010, napsala Lucie Procházková
Ve středu 20. ledna přijel se svým pořadem do Tábora spisovatel, novinář a cestovatel Jan Cempírek. Muž, jehož jméno se v loňském roce skloňovalo především v souvislosti s titulem Bílej kůň, žlutej drak. Kniha vydaná pod jménem mladé Vietnamky získala cenu Knižního klubu. Ve vinotéce U Černého kocoura a zeleného stromu promítal Cempírek svou kolekcí snímků dvaceti stopařů, které si na svých cestách fotí. Ke každému z nich přidal krátký „mikropříběh“, a diváci se dobře bavili. Zároveň si mohli poslechnout autorské čtení z knihy Rafinerie, která je o partě mladých hdebníků cestujících Evropou, a došlo samozřejmě i na kontroverzní mystifikaci. I pro Táborsko odpověděl na pár otázek.
Kde jste vzal inspiraci pro svou knihu Bílej kůň, žlutej drak a jak na ni veřejnost nahlíží? Podobnou věc jsem chtěl napsat již delší dobu, inspirací mi byla podobná mystifikace francouzského prozaika Borise Viana. A k názorům veřejnosti mám neutrální vztah – já měl právo napsat knížku, a každý má právo se vyjádřit. Třetina lidí to odsoudila, třetina byla nadšená a třetině to bylo zcela jedno.
Prý jste po studiích procestoval na třicet zemí. Jaký byl poté návrat do Čech? Návraty mám většinou rád. Nejsem z těch, kteří si po cestách stěžují, že si u nás nemohou po návratu z cest zvyknout, že lidé jsou tady nevšímaví, šediví a já nevím, jací ještě. Jsem hrdým Čechem, a i když se mi hodně věcí v domovině nelíbí, tak už dávno jsem poznal, že v každé zemi je chleba o dvou kůrkách. A Česká republika je dobré místo na žití, opravdu.
Spojuje vás nějaké pouto i s Táborem? První věc, která mě spontánně napadla, byla má cesta na Aljašku na Mistrovství světa v rýžování zlata v roce 1966. Měl jsem tehdy s sebou dvě trička od firmy Bohemia Chips, která jsem si koupil před odjezdem právě v Táboře. A na Aljašce jsem se dostal k jedné české emigrantské veselici – a tam se téměř strhla rvačka právě o tato trika. Emigrantům nevadilo, že trička byla nošená, zkrátka je chtěli. Takže trika teď jsou k vidění na Aljašce.
V Táboře jste besedoval ve vinotéce. Jaký je váš vztah k vínu? Uživatelsky příznivý. Vysokou školu jsem dělal na jižní Moravě a na víno se dívám jako na přírodní potěšení. Poznám dobré víno a nekvalitní, ale odborníka ze sebe nedělám. Dávám klobouk dolů před vinaři, práce na vinici je opravdu hodně. V dnešní době dokáže vinařství dát člověku potěšení z ručně dělané práce, takových činností už lidé moc nemají.
Letošní beaujolais je podle některých výrobců nejlepší za posledních 50 let
ČRo České Budějovice, 20. 11. 2009 (http://www.rozhlas.cz/…prava/660043)
Audio si můžete přehrát kliknutím na šipku přehrávače vpravo.
Po celém světě se ve čtvrtek začalo rozlévat letošní nové beaujolais, které je podle některých výrobců nejlepší za posledních 50 let.
Už tradičně jej vítají například ve vinotéce u Černého kocoura a zeleného stromu v Táboře, tamní sommeliér Ladislav Makovec o letošním ročníku nového beaujolais říká:
„Letos mě hodně překvapilo, protože v loňském roce se mi zdálo příliš aromatické. Letošní ročník má trochu kyselosti, která se mi líbí u moravských vín. Jinak je to klasické mladé beaujolais, hodně ovocné, hezky aromatické, příjemná tříslovinka.“
Svatomartinské 2009
ČRo České Budějovice, 11. 11. 2009
Audio si můžete přehrát kliknutím na šipku přehrávače vpravo.